+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - Penzion na Faře

  • Železniční viadukt Pernink

    Železniční viadukt Pernink

    Pernink, 36236

    (ve vzdálenosti 3,5 km od Penzion na Faře)

    V bývalém hornickém městečku Pernink založeném roku 1532 saskými horníky je technickou zajímavostí impozantní klenutý kamenný viadukt (viadukt – tedy římský most překračující údolí oblouky malého rozpětí, často o mnoha patrech, vzhledově podobný akvaduktu), který je nejmohutnější mostní stavbou železniční trati Karlovy Vary – Johangeorgenstadt. Je tvořen šesti oblouky o rozpětí 2×8 m, 2×10 m a 2×12 m a ve svém nejvyšším bodě dosahuje výšky dvaceti metrů. Jedná se o nejvýše položené dílo svého druhu v síti současných Českých drah (v nadmořské výšce 902 metrů nad mořem). Shodnou nadmořskou výškou se chlubí i železniční stanice Pernink, která je po šumavské Kubově Huti (ta má nadmořskou výšku 995 metrů nad mořem) druhou nejvýše položenou stanicí na území ČR. Tato železniční stanice se nachází na západě obce Pernink, asi sto metrů od zmíněného viaduktu. Na viadukt je výborný výhled ze sjezdovek nad i pod železniční tratí.

  • Křížová cesta v Nejdku

    Křížová cesta v Nejdku

    Nejdek, 36221

    (ve vzdálenosti 4,2 km od Penzion na Faře)

    Nedávno zrekonstruovaná a vysvěcená křížová cesta se 14 kapličkami.
  • Zámek Favorit

    Zámek Favorit

    Rotava, 35702

    (ve vzdálenosti 10,8 km od Penzion na Faře)

    Zámek Favorit stojí uprostřed rozlehlé obory mezi Jindřichovicemi a Šindelovou na Sokolovsku v Karlovarském kraji. Zámek je trojkřídlá budova, postranní křídla uzavírají čestný dvůr s předsunutým prostorem na sloupech. Před zámkem stojí barokní kaple a socha sv. Huberta. Zámecký areál doplňují hospodářská stavení a hájovna. K zámku vede dlouhá modřínová alej.

    V okolí loveckého zámečku je velmi pěkná Krušnohorská příroda. Pod zámkem protéká říčka Skřiváň. Cesta od zámečku k obci Šindelová lemuje alej památných stromů. Kterou tvoří kolem 80 modřínů. Zámeček nechal postavit hrabě František Antonín Nostic pro svou manželku Marii Alžbětu. Původní zámeček byl v roce 1898 zbourán a na jeho místě byl vybudován pseudobarokní lovecký zámeček a kolem něj byla vybudována obora. V okolí zámečku rostou převážně domácí dřeviny a mezi mimi se také daří jedlovci kanadskému. Ve 2. polovině 18. století nechal hrabě František Antonín Nostic pro svou manželku Marii Alžbětu postavit rokokový lovecký zámeček, nazvaný „Mes idées“, brzy se však ujalo pojmenování Favorit. Původní zámecký objekt byl v roce 1898 stržen a Jan Nostic nechal na stejném místě vybudovat nový pseudobarokní lovecký zámek.

  • Židovský hřbitov Hroznětín

    Židovský hřbitov Hroznětín

    Hroznětín, 36233

    (ve vzdálenosti 11,4 km od Penzion na Faře)

    Od roku 1499 bylo v Hroznětíně židovské ghetto, jak o tom svědčí židovský hřbitov, který patří k nejstarším v Čechách.Hřbitov byl v pozdnějších dobách těžce poškozen nacisty. V současné době je po rekonstrukci.
  • Klášterní areál Ostrov - Posvátný okrsek

    Klášterní areál Ostrov - Posvátný okrsek

    Klášterní 141, Ostrov, 36301

    (ve vzdálenosti 16,3 km od Penzion na Faře)

    Na západním okraji historického Ostrova v sousedství slavného Zámeckého parku (nazývaného kdysi Osmým divem světa) s barokním Letohrádkem se rozkládá rozsáhlý klášterní areál, odedávna známý jako Posvátný okrsek. Od padesátých let 20. století zde sídlil vojenský útvar, za jehož trvání zchátral a byl téměř zničen. Nedávná rozsáhlá rekonstrukce klášterního areálu a Zámeckého parku obnovila vzhled těchto památek do takové míry, že to mnozí návštěvníci přirovnávají k zázraku. Součástí klášterního areálu je nyní také nově vystavěné Ekocentrum s více než dvěma stovkami zvířat.

  • Zámek Ostrov

    Zámek Ostrov

    Ostrov, 36301

    (ve vzdálenosti 16,8 km od Penzion na Faře)

    Rozlehlý zámecký areál se nachází ve městě Ostrov na Karlovarsku. Zámecký areál tvoří zámek s Bílou bránou z roku 1690 a Bílým dvorem z let 1693 – 1696, dále Šlikovský zámek, ze kterého se dodnes dochovaly pouze zbytky dvoupatrové průčelní zdi a části příček. Zámecké objekty stojí na okraji udržovaného parku. Areál doplňuje raně barokní letohrádek, který je využíván jako galerie.

    V 15. století získali zdejší panství Šlikové. Ve 2. polovině 17. století byl na místě staršího objektu vybudován tzv. Šlikovský zámek. V letech 1685 – 1692 vznikl při zámeckém objektu nový tzv. Lauenburský zámek. V roce 1691 Šlikovský zámek vyhořel, později byl opraven a využíván jako vedlejší zámecká budova. Po roce 1918 sloužil zámecký areál jako sídlo školy, poštovního úřadu, lesní správy, část zabrala i armáda. V roce 1939 zde nacisté zřídili koncentrační tábor a po vypuknutí 2. světové války tady bylo vojenské skladiště. Dnes je zde Střední průmyslová škola.

  • Kostel Povýšení sv. Kříže v Karlových Varech

    Kostel Povýšení sv. Kříže v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 16,9 km od Penzion na Faře)

    Kostel Povýšení sv. Kříže stojí v Karlových Varech – Rybářích. Byl postaven v pseudorománském slohu v letech 1904-1906. Hlavními architekty byli N. Sichert a K. Schaden.

  • Kostel sv. Urbana v Karlových Varech

    Kostel sv. Urbana v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 17,0 km od Penzion na Faře)

    Nejstarší dochovaný objekt  v Karlových Varech, kostel sv. Urbana, stojí v městské části Rybáře. Vznikl patrně ve 2. pol. 13. stol. v rámci kolonizace. Do dnešní doby se stavba dochovala spíše v podobě zříceniny.

  • Stará radnice

    Stará radnice

    Ostrov, 36301

    (ve vzdálenosti 17,1 km od Penzion na Faře)

    Původně gotická stavba, což dokládají mohutná obvodová zdiva s podloubími. Středověkem dýchají také sklepy, jejichž původ sahá až do čtrnáctého století. Po požáru v šestnáctém století byl dům přestavěn v duchu renesance. Dodatečně vznikla hranolová věž s hodinami, znakem města a třemi reliéfy, znázorňujícími Šalamounův soud, Spravedlnost a Zuzanu v lázni. Zhruba za tři století nato dostal dům po dalším požáru novogotickou podobu. Dnešní obřadní síň se pyšní dochovaným fragmentem původní renesanční malby. Prostor půdy je celoročně využíván pro pořádání výstav.
  • Tunelová lanovka Imperial

    Tunelová lanovka Imperial

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 17,6 km od Penzion na Faře)

    Nejstarší karlovarská lanová dráha byla uvedena do provozu 18.5.1907. Její zvláštností je především to, že po celé délce je ukryta v tunelu. V Evropě je to nejstarší lanová dráha tohoto typu. Od samého počátku byla stejně jako další lanovky v Karlových Varech poháněna elektromotorem. Ze všech českých pozemních lanovek má největší sklon trati.

    Délka tratě 127 m Maximální sklon tratě 495 promile Nadmořská výška dolní stanice 381,44 m Nadmořská výška horní stanice 436,63 m Výškový rozdíl 55,19 m

  • Dalovické Tvrziště

    Dalovické Tvrziště

    Dalovice, 36263

    (ve vzdálenosti 18,2 km od Penzion na Faře)

    Ačkoliv je v pramenech připomínána dosti pozdě, víme na základě archeologických nálezů, že k založení místní tvrze došlo již na konci 12. století. Je pravděpodobné, že tvrz vznikla mimo jiné k ochraně sedlecké stezky. První písemné zprávy máme až z let 1457 a 1462, kdy je zmiňován jistý Arkl Tussel „de Stalticz“ či později „de Talticz“. Později získali dalovické léno příslušníci rodu Hýzrlů z Chodova. Jako první je jmenován k roku 1498 pan Albrecht, který se tehdy píše „zu Thelbicz“. Zajímavé zprávy pocházejí z let 1502 až 1503, kdy loketská lenní šlechta vedla spory se zástavními pány Loketska, se Šliky. Při nich byly Dalovice šlikovským vojskem 6. února 1503 obleženy a dobyty. Po té byla nejspíše stará tvrz opuštěna. Z tvrze se zachovalo sklepení.

  • Zámek Doubí

    Zámek Doubí

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 18,3 km od Penzion na Faře)

    První písemná zmínka o zdejší tvrzi pochází z roku 1369, kdy Doubí patřilo mezi královská léna hradu v lokti a působil zde loketský man. rytíř Frencl z Dubu. V období husitských válek zde pobývali loupeživí rytíři. V 16. století byl hrad propuštěn z loketského manství a přestavěn na renesanční zámek. R 1700 byla do půlkruhové bašty vnější parkánové zdi vystavěna původně barokní kaple, která byla v roce 1865 rozšířena a upravena v novorománském slohu. Podle projektu arch. Franze Maděra byl v letech 1868-85 na severní straně nádvoří vybudován „salón“ ve stylu maurské architektury a vystavěna nová neorenesanční budova.

    Rokem 1945 nastala postupná devastace celého objektu, změnu nepřinesl ani rok 1989. Ta nastala až v r. 2000 příchodem současného majitele Karla Holoubka, který chátrající ruinu zámku koupil a s velkým úsilím zrekonstruoval do současné podoby.

  • Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla

    Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 18,8 km od Penzion na Faře)

    Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla - pětikopulová stavba v centru Karlových Varů. Byl postaven architektem G. Wiedermannem dle vzoru byzantsko-staroruského kostela v Ostankinu u Moskvy za přispění ruské šlechty. Reliéf sochaře M. Hillera zpodobňuje ruského cara Petra I. při stavbě domu U páva r. 1711. Stavební práce probíhaly mezi lety 1893 – 1897.

  • Kostel sv. Ondřeje v Karlových Varech

    Kostel sv. Ondřeje v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 18,8 km od Penzion na Faře)

    Hřbitovní kostel sv. Ondřeje je nejstarším karlovarským kostelem, původně pozdně gotickým. Byl postaven na konci v 15.století, ale dnešní podoba je výsledkem přestavby z roku 1841. Přilehlý hřbitov byl zrušen r. 1911a přeměněn na Mozartovy sady, ale pochována tu byla řada slavných osbností, např. dr. David Becher, dr. Jean de Carro nebo architekt F. Gilly.

  • Kostel sv. Lukáše v Karlových Varech

    Kostel sv. Lukáše v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 18,9 km od Penzion na Faře)

    Díky finanční podpoře anglických návštěvníků lázní byl v Karlových Varech na konci 19. století (1877) vybudován novogotický kostel zasvěcený sv. Lukáši. Stojí na Zámeckém vrchu v centru města, má křížový půdorys a je neomítnutý, přičemž právě holé zdivo dodává kostelu cizokrajný nádech.

  • Hrad Hartenberk

    Hrad Hartenberk

    Josefov, 82881

    (ve vzdálenosti 19,1 km od Penzion na Faře)

    Zříceniny barokně přestavěného gotického hradu Hartenberk stojí na ostrohu nad osadou Hřebeny na Sokolovsku v Karlovarském kraji. Z původního hradu a mladšího barokního zámku se dochovala věž s hrazeným parkánem, torzo paláce, zbytky sklepů a dalších budov. Zajímavostí je ve skále vytesaná 40 metrů hluboká studna.

    Hrad založili ve 13. století páni z Hartenberka. Od poloviny 14. století byl hrad královským majetkem. V roce 1426 hrad dobyl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Pak tady sídlili Šlikové, v roce 1547 se hrad opět dostal do královských rukou. Poté se zde vystřídala řada majitelů – páni z Písnice, Bredové a po nich Auersperkové, za kterých zde v letech 1819 – 1823 pobýval německý básník J. W. Goethe. V 17. století byl hrad barokně přestavěn na pohodlnější zámecké sídlo. Po roce 1945 však objekt postupně chátral a kolem roku 1990 vyhořel. V současné době je Hartenberk soukromým majetkem a je veřejnosti přístupný.

  • Kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech

    Kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 19,3 km od Penzion na Faře)

    Barokní chrám sv. Máří Magdaleny je nejvýznamější karlovarskou sakrální památkou. Stojí na náměstí Svobody, přímo v centru Karlových Varů. V interiéru můžete spatřit dvě gotické madony, barokní oltářní plastiky (J. Eberl), oltářní obraz (E. Dollhopf) a postranní oltářní obraz sv. Máří Magdalény (J. Kramolín). Stavba je dílem známého architekta K. I. Dienzenhofera a pochází z let 1732-1736. Původně na tomto místě stál gotický kostel ze 14. století.

  • Zřícenina kostela sv.Linharta

    Zřícenina kostela sv.Linharta

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 19,6 km od Penzion na Faře)

    Na Sovově stezce se nachází kaplička sv. Linharta a několik desítek metrů nad ní v lese je torzo původně románského kostela sv.Linharta. Patřil do obce Obora, která byla staršího založení než Karlovy Vary, ale zanikla s rozkvětem města v 16.stol. Archeologický výzkum prováděný zde od r. 1989 Karlovarským muzeem odkryl dlažbu románského kostela a celou řadu architektonických detailů této památné stavby. Za palouky vpravo od cesty je lesní restaurace Linhart pověstná podáváním pstruhů a jablkového závinu, samožřejmě vedle dalšího výběru jídel a nápojů. K restauraci je také možný příjezd autem z opačné strany od silnice u žst. Březová.

  • Evangelický kostel sv. Petra a Pavla v Karlových Varech

    Evangelický kostel sv. Petra a Pavla v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 19,7 km od Penzion na Faře)

    Evangelický kostel u Císařských lázní byl postaven v polovině 19. století v novorománském slohu s některými pseudogotickými a pseudorenesančními prvky. Roku 1864 k němu byla přistavěna věž, jejímž architektem byl J. Zeissig. Do roku 1946 byl kostel zasvěcen pouze sv. Petru. V současné době patří Československé církvi husitské.

  • Hrad Loket

    Hrad Loket

    Zámecká 67, Loket, 35733

    (ve vzdálenosti 19,8 km od Penzion na Faře)

    Loket je románský hrad s expozicí stavebního vývoje hradu, muzeem historického porcelánu a historických zbraní. Je zde k vidění torzo nejstarší románské rotundy se čtřyřpatrovým vězením, románská věž s vyhlídkou, obřadní síň, rytířský sál. Jeho stáří je více jak 800 let. Byl založen v 2. pol. 12. století pravděpodobně králem Vladislavem II. V roce 1319 byl zde vězněn 2 měsíce tříletý kralevic Václav, pozdější Karel IV., přesto na Loket nezanevřel a zařadil ho mezi královská města.V roce 1434 zastavil císař Zikmund Loket svému kancléři Kašparu Šlikovi. Šlikové zde vládli více než sto let a zasloužili se o jeho přestavbu na reprezentační sídlo.Na počátku 19.století byl zchátralý hrad přestavěn na městskou věznici, která byla zrušena až v roce 1948. V roce 1992 byl hrad navrácen městu a od roku 1993 je zpřístupněn veřejnosti. Otevírací doba denně: listopad - březen 9.00 - 16.00h duben - říjen 9.00 - 17.00h Ceny vstupného s průvodcem : dospělí 80,-Kč děti, studenti, důchodci,ZTP 50,-Kč s textem: dospělí 70,-Kč děti,studenti ,důchodci,ZTP 40,-Kč Naše hradní nabídka je rozšířena o prohlídky mimo návštěvní dobu, pořádání svateb, pronájem reprezentačních prostor, středověké hostiny.
  • Japonská zahrada

    Japonská zahrada

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 20,2 km od Penzion na Faře)

    Zahrada vznikla podle návrhu japonského zahradního architekta Kanji Nomura v Karlových Varech. Byla postavena Japonkou žijící v Mnichově, paní Masumi Schmidt - Muraki. Je postavena do kruhu symbolizující jin a jang. Slouží k meditaci a očistění mysli. Stala se kuriozitou evropského formátu, na kterou se chodí podívat mnoho návštěvníků města. Myšlenka na zřízení japonské kamenné zahrady vzešla od paní Masumi Schmidt-Muraki. Japonské inspirace a ohlasy mají v Karlových Varech více než stoletou tradici. Tuto kamennou zahradu navrhl přední mistr svého oboru, Doc. Kanji Nomura. Jedná se o speciální zenovou zahradu, která má sloužit meditaci . Bez využítí vody má vyjadřovat element vody. Ve světě Zenu jde o to, vytvořit z Prázdnoty cosi hmatatelného, tedy z duše hmotu. Kruhový tvar zahrady s vnitřním obloukem vyjadřuje principy JIN a JANG – sjednocení kladu a záporu v harmonický celek, nebo Evropu a Asii, nebo ostrov muže a ostrov ženy. Objekt zahrady má schopnost působit coby „přijímač“ a „vysílač“ kladných vln a vibrací z kosmu a za zemského magnetismu. Těmito energiemi se kameny „nabíjejí“ a mají schopnost předávat je vnímavým lidem. Kameny mají harmonizovat lidskou mysl a zdraví. Zahradu je možno považovat za přírodní chrám. Některé vertikálně situované velké kameny jsou analogií k evropským menhirům – mají sloužit jako příbytek bohů. Je pozoruhodné, že zahrada vznikla na konci tzv. vřídelní linie, jež protíná Karlovy Vary a na jejíž ose vyvěrají všechny thermy. Mistr Nomura zahradu lokalizoval v krásné přírodní poloze, jež má silné magnetické vyzařování. Dostupné autem po celý rok
  • Horní hrad - Hauenštejn

    Horní hrad - Hauenštejn

    Horní Hrad 1, Ostrov, 36301

    (ve vzdálenosti 20,9 km od Penzion na Faře)

    Hrad Hauenštejn (Horní hrad) byl založen v půli 13.století králem Přemyslem Otakarem II. k ochraně obchodních stezek vedoucích údolím Ohře a důlní činnosti v okolních Krušných horách. Nejranější písemná zmínka je z roku 1320, kdy se hrad nachází v držení Mikuláše Winklera. Původně se jednalo o maličký hrádek s obrannou kamennou věží a patrně dřevěnou strážnicí, vystavěný na nevelkém čedičovém ostrohu uvnitř horského údolí, které jej cele chránilo před zraky kohokoli. Hrad vystřídal v průběhu staletí desítky majitelů, kteří byli příslušníky významných rodů Českého království, např. Sasko-Lauenburští, Satanéřové či Šlikové. Několikrát se také dostává zpět do rukou krále. V období pozdní gotiky, renesance i baroka je vždy stavebně upraven a také rozšířen. V roce 1839 jej za 400 tisíc zlatých získává Gabriela Buquoy-Longueval, příslušnice tehdy velmi významného rodu, jenž zastával jedny z nejvyšších funkcí v císařské správě Rakouska-Uherska. Ihned započíná s nákladnou přestavbou a po 10 letech zde na bývalém místě nevelkého a strohého strážního hradu vzniká prostorný zámek inspirovaný anglickou neogotikou, velmi umně zasazený do zdejšího horského plenéru. Vznikl tak krajinně-architektonický skvost nemající u nás ani v celé střední Evropě obdoby. Jedná se o unikátní, mnoha věžičkami a cimbuřím „,naježenou“, horskou neogotiku, svébytnou i v rámci zdejších slavných zámeckých adaptací. V 80. letech 19.století je zámek ještě v druhé etapě restaurován a doplněn jeho neogotický vzhled. Rod Buquoyů sedí na Hauenštejně až do konce 2.světové války. Po jejím skončení je zámek v roce 1945 zkonfiskován a postupně předán do státní správy. Rozsáhlé sbírky umění, obrazů a ostatního mobiliáře podléhají postupnému drancování. Na zámku je zřízena ubytovna Jáchymovských dolů a posléze dětský záchytný domov. Ten se na počátku 60.let stěhuje blíže k zásobovacím centrům a civilizaci a ve vylidněných horách zůstává Hauenštejn ponechán svému osudu. Plných čtyřicet let je zámek bez dozoru, přístupný komukoli, a také proto přiveden až na hranici životu nebezpečné zříceniny bez stropů, střech a s pomalu se hroutícími zdmi. V 80. letech se uvažuje o jeho demolici. Přichází však „,sametová“, revoluce a zcela rozvrácenému zámku svítá malá neděje. Ta se však stává skutečností až za dalších 10 let, kdy na sklonku roku 2000 přechází zcela zubožený zámek do soukromých rukou. Ihned se započíná se záchrannými činnostmi a po čtyřech letech nelehké práce je již celý areál staticky zajištěn, plně obnovena a zpřístupněna vyhlídková gotická věž, vstupní objekt brány se nachází před dokončením celkové rekonstrukce a celé romantické údolí v rozpracovaném stupni obnovy. Vzniká zde nadregionální kulturní centrum s budoucími rozsáhlými aktivitami. Projekt záchrany a obnovy Hauenštejna se těší mimořádné pozornosti veřejnosti i médií a podpory státních i regionálních institucí a soukromých přispěvatelů. Prostor pro individuální spolupráci je zde však stále otevřen. Přijeďte se na vlastní oči přesvědčit, jak se daří vzkřísit jednu z mnoha téměř beznadějných křivd minulosti. Kulturní program na Hauenštejně probíhá již třetím rokem. Prohlédnout si můžete celý areál hradu s tištěným průvodcem, navštívit patrová gotická sklepení, Rytířský sál s původním dřevěným vyřezávaným stropem, vystoupat na hradní věž, navštívit zámeckou kapli, zhlédnout výstavu dřevěných plastik v hradní galerii, projít se rozlehlým zámeckým lesoparkem, odpočinout si ve vyhlídkovém altánku. Zakoupit u nás můžete Turistickou známku, publikaci o hradu, pohledy, grafiky, trička, sazeničky okrasných dřevin a alpinek ze zámeckého arboreta a další suvenýry a drobnosti.

    Návštěvní doba Velikonoce až říjen: víkendy a svátky 10-17 hodin červenec a srpen: denně (i pondělí) 9-20 hodin (nebo po domluvě na tel. 777028820) Poznámka: Hrad se nachází v osadě Horní Hrad v katastru obce Krásný Les, ale pošta a poštovní směrovací číslo je na poštu Ostrov

  • Hvězdárna Karlovy Vary

    Hvězdárna Karlovy Vary

    K letišti 144, Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 20,9 km od Penzion na Faře)

    Hvězdárna v Karlových Varech se vedle vědecké činnosti věnuje popularizaci astronomie se zaměřením převážně na mladší generaci. Organizuje nejrůznější astronomické kouržky, s nimi spojené letní a zimní tábory a spoustu jiných akcí. Díky robotizovanému teleskopu nabízí on-line pozorování různých astronomických objektů. První astronomický kroužek byl v Karlových Varech založen roku 1954. V roce 1959 začala stavba hvězdárny, na které se podíleli převážně členové astronomického kroužku a později jim byla nabídnuta pomoc od podniku Pozemní stavby Karlovy Vary. Hvězdárna byla dokončena roku 1963. V roce 1971 zasáhl hvězdárnu požár a z velké části ji poškodil. Budova byla dána do stavu vyhovujícím všem kriteriím až po roce 1993.
  • Zámek Sokolov

    Zámek Sokolov

    Sokolov, 35601

    (ve vzdálenosti 21,3 km od Penzion na Faře)

    Pozdně renesanční a raně barokní sokolovský zámek se nachází ve středu města. Byl vystavěn na místě původní vodní tvrze ze 13.stol.a pozdně gotického hrádku Šliků. V roce 1622 po bitvě na Bílé Hoře získali zámek Nosticové, kteří jej přestavěli. Z této doby pochází i kašna na nádvoří. Zámek měl původně dvě brány a na věžích báně, obklopoval jej vodní příkop, park se sochami a obora s daňky a jeleny. V první polovině 18. stol. bylo upraveno okolí zámku na zahradu podle francouzského způsobu. V letech 1800-1805 nechal hrabě Bedřich Nostic opravit zámek v klasicistním stylu. V současné době zámek tvoří čtyřkřídlá budova s uzavřeným nádvořím a čtyřmi nárožními věžemi. Zajímavostí je, že jeho severní věže jsou válcovité a jižní věže hranaté s okrouhlou spodní části. Od roku 1960 se v zámku nachází muzeum se zaměřením na dějiny regionu, historii hornictví, geologii a ekologii. Zámek je veřejnosti přístupný sezónně.

  • Zámek Velichov

    Zámek Velichov

    Velichov, 82249

    (ve vzdálenosti 21,9 km od Penzion na Faře)

    Velichov leží na břehu Ohře, nedaleko Ostrova. Zámek byl vystavěn po r. 1747, kdy zdejší statek koupil Jan František Hessler. Tento císařský rada a vlastník bohatých stříbrných a cínových dolů v Krušnohoří držel Velichov až do své smrti v r. 1770. Pozdně barokní zámek vybudovaný ve středu obce na pravém břehu Ohře v l. 1747-1755 byla jednopatrová stavba o dvou příčně situovaných křídlech obdélníkového půdorysu. Hlavní průčelí bylo zdůrazněno dodnes zachovaným zaobleným rizalitem a zahradní průčelí bylo členěno dnes částečně zachovalými korintskými pilastry. Tehdy zde byla také zřízena zámecká zahrada. Četné pozdější přestavby sice zachovaly základní dispozici původní zámecké architektury, ale téměř setřely její historický ráz. Zejména úpravy fasád a interiérů prováděné r. 1870 za tehdejšího majitele, karlovarského lékaře a lázeňského podnikatele Dr. Löschnera. Poslední adaptace zámku byla provedena v l. 1976-1977. Také zámecký park se zachoval v původní podobě.

  • Hrad Himlštejn

    Hrad Himlštejn

    Stráž nad Ohří, 36274

    (ve vzdálenosti 22,9 km od Penzion na Faře)

    Zříceniny hradu Himlštejn stojí na čedičovém vrchu Nebesa (634 m) vysoko nad údolím řeky Ohře nedaleko Stráže nad Ohří na Karlovarsku. Himlštejn byl typickým představitelem hradů, které vznikaly za husitských válek. Do dnešních dnů se dochovaly zbytky zdiva dvou bran s obvodovou hradbou, pozůstatky hranolové věže a dalšího hradního objektu. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal postavit zřejmě Vilém z Illburka, který se jako majitel připomíná v roce 1434. Koncem 15. století patřil hrad Satanéřům, za kterých byl opraven. Po roce 1528 jej vlastnili Šlikové, za kterých hrad zpustl.

  • Zřícenina Andělská hora

    Zřícenina Andělská hora

    Andělská Hora, 82231

    (ve vzdálenosti 24,4 km od Penzion na Faře)

    Hrad, původně zvaný Engelsburg, vznikl zřejmě až koncem 14. století. Poprvé je připomínán roku 1402, kdy se po něm píše Boreš z Oseka. V dalších letech se majitelé často střídali. V letech 1406-14 patřil Oldřichovi Zajícovi z Házmburka, po jeho smrti připadl králi. Od roku 1430 byl majetkem Jakoubka z Vřesovic, roku 1437 přešel na Šliky, v 60. letech patřil Zbyňku Zajícovi z Házmburka a od roku 1466 pánům z Plavna. Poslední tři rody hrad upravovali , zejména páni z Plavna po jeho dobytí královským vojskem roku 1468. Po roce 1565 se majitelé opět střídali a v 17. století přestal být rezidenčním objektem. Roku 1621 byl konfiskován a prodán Heřmanu Černínovi z Chudenic. Roku 1635 byl dobyt Švédy a poté již byl udržován pouze nouzově. Definitivně opuštěn byl po požáru roku 1718. Zřícenina hradu je dnes ve vlastnictví obce Andělská Hora. Přístupová cesta vede podél jižního boku strmé skály, na jejím západním konci se stáčí obloukem zpět k východu. Tam ji přehrazuje první brána krytá hradbou se střílnami a polookrouhlou baštou. Cesta dále pokračovala nepravidelným trojbokým púředhradím krytá pouze dřevěnou stěnou ke druhé bráně a do nádvoří jádra. Zpočátku jednoduchá druhá brána byla v pozdější fázi přestavěna do podoby průjezdu dvouprostorového věžovitého stavení se složitějším vývojem. Průjezd brány byl dodatečně zaklenut třemi poli cihlové křížové klenby. V zadní části nádvoří stál dvoutraktový lichoběžná palác, v jehož patře byly použity sklípkové klenby. V těchto místech podle archeologického výzkumu stála nějaká starší zděná stavba. Od paláce stoupá hradba s dnes zaniklou polookrouhlou baštou k nejvyššímu bodu skály, kde stával čtverhranný mírně lichoběžníkový donjon. Skalní za ním hřeben pokračuje dále k západu, kde nad vstupem stála další podsklepená stavba. Nejstarší fázi náleží nejspíš donjon spolu s budovou nad vstupem. Další fázi z 60.-80. let náleží opevnění nádvoří a první brány. Východní palác je dílem mladší stavební fáze za pánů z Plavna.

  • Zřícenina Perštejn

    Zřícenina Perštejn

    Perštejn, 43163

    (ve vzdálenosti 27,3 km od Penzion na Faře)

    Zřícenina hradu Perštejn stojí na zalesněném kopci nad stejnojmennou obcí na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Z hradu se zachovaly zbytky hradního paláce, okrouhlá věž a zbytky hospodářských objektů. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad vznikl zřejmě ve 2. polovině 13. století. Prvním skutečně doloženým majitelem hradu byl v roce 1344 Bedřich ze Šumburka. V roce 1451 byl hrad dobyt a pobořen vojskem pod vedením Jakoubka z Vřesovic. V 1. polovině 16. století se hrad připomíná již jako pustý.

  • Hornické muzeum

    Hornické muzeum

    Cínová ul. č. 408, Krásno, 35747

    (ve vzdálenosti 28,0 km od Penzion na Faře)

    Muzeum se nachází na místě bývalého dolu Vilém, kde se těžil cín již ve středověku. Vlastní budova muzea sloužila v 19.století jako úpravna cínové rudy. Expozice byla otevřena v září 1998. U muzea je na ploše několika hektarů budována venkovní expozice, jejíž součástí je původní těžní věž i strojovna dolu Vilém. Připravuje se i systém naučných stezek v okolí Krásna. Otvírací doba: duben - říjen, středa - neděle 9-12, 13-17 listopad - březen, pondělí - pátek 9-12, 13-17 Vstupné: dospělý 20Kč
  • Zámek Stružná

    Zámek Stružná

    Stružná, 36472

    (ve vzdálenosti 28,2 km od Penzion na Faře)

    Zámek Stružná (v obci Stružná) se nachází v těsné blízkosti mnohem známější a často navštěvované zříceniny hradu Andělská Hora, ležící na silnici č. 6 ( E48 ) z Prahy do Karlových Varů. Historie zámku ve Stružné je spjatá s Andělskou Horou, kdy jeden z jejich vlastníků Linhart Colona z Felsu nechal kolem roku 1598 vystavět nový zámek v Kysiblu. V roce 1622 zámek i s Andělskou Horou přechází do majetku Heřmana Černína z Chudenic. V letech 1734 - 1794 je ve vlastnictví rodu Hartigů. Do opětovného vlastnictví Černínů přechází zámek a jeho okolí v roce 1868 a patřil jim až do roku 1945, kdy jim byl zabaven. Po roce 1948 přechází zámek do majetku armády, která jej silně zdevastovaný prodala do soukromých rukou. V minulých letech prošel zámek částečnou rekonstrukcí, ale interiéry jsou silně zdevastovány činností armády a napadeny dřevomorkou. Objekt je veřejnosti nepřístupný.

  • Kaple neposkvrněného početí Panny Marie

    Kaple neposkvrněného početí Panny Marie

    Měděnec, 43184

    (ve vzdálenosti 28,2 km od Penzion na Faře)

    Vrcholovou rotundovou kaply Neposkvrněného početí Panny Marie dal postavit roku 1674 František Julius vévoda ze Sachsen-Laenbergu jako poděkování za výnosy ze zdejších dolů. V roce 1988 byla opravena zaměstnanci Rudných dolů Měděnec a v roce 1994 proběhla další rekonstrukce,kterou provedla obec.Ke kaply stále dochází procesí vždy na Měděneckou pouť v září každého roku.

  • Kaple neposkvrněného početí Panny Marie

    Kaple neposkvrněného početí Panny Marie

    -, Měděnec, 43184

    (ve vzdálenosti 28,5 km od Penzion na Faře)

    Přírodní rozhledna s vrcholovou kaplí Neposkvrněného početí Panny Marie (910m.n.m) se nachází v Krušných horách nad obcí Měděnec. Kaple byla postavena v roce 1647 jako dík výnosům z Měděneckých dolů vévodou Julie Františkem ze Sachsen-Lauenbergu. Do kaple je možno nahlédnout v letní sezoně.
  • Pomník bývalého města Čistá

    Pomník bývalého města Čistá

    Krásno, 35747

    (ve vzdálenosti 29,0 km od Penzion na Faře)

    Památníček postavený jako vzpomínka na vysídlené městečko Literbach (Čistá). Městečko je prvně zmiňováno v roce 1350 jako součást bečovského panství, které patřilo Riesenburkům. V roce 1411 je zde střídají páni z Plavna a na konci 15. století se obec stává majetkem Pluhů. Na počátku 16. století za Jana Pluha z Rabštejna nastává největší rozmach městečka. Roku 1547 je Pluhům konfiskován majetek a Čistá se stává královským horním městem. Během třicetileté války dochází k útlumu těžby cínu a odchodu velké části německy mluvícího obyvatelstva do Saska. V roce 1772 město postihl velký požár. Definitivní zkázu však přinesl až rok 1945, kdy bylo německé obyvatelstvo vysídleno a obec se stala součástí vojenského prostoru. Vlivem systematického ničení armádou byla obec doslova srovnána se zemí. Dnes se zde nachází pouze louky, staré stromy a tento pomník, jakýsi symbolický hrob celé obce.

  • Hrad Šumburk

    Hrad Šumburk

    Domašín, 43151

    (ve vzdálenosti 30,2 km od Penzion na Faře)

    Zříceniny gotického hradu Šumburk se ukrývají na výrazném kopci nad levým břehem řeky Ohře poblíž Klášterce nad Ohří na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Z hradu, který byl postaven na půdorysu protáhlého lichoběžníku, se dochoval zbytek hranolové věže, původní vstupní brána, zbytky zdí výstavného paláce a dalších objektů. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad, který se původně nazýval Nový Šumburk, vznikl za Viléma ze Šumburka v 1. polovině 15. století. V roce 1449 koupil hrad Vilém z Illburka, poté jej získali Fitzhumové, za kterých byl hrad na začátku 16. století výrazně přestavěn. Ve 2. polovině 16. století však hrad vyhořel, majitelé jej opustili a během 17. století hrad zpustl definitivně.

  • Pomník umučených žen

    Pomník umučených žen

    Prameny, 82060

    (ve vzdálenosti 30,6 km od Penzion na Faře)

    V posledním měsíci druhé světové války se uskutečnil Pochod smrti. Z německého Helmbrechtu byla vypravena téměř tisícovka žen mnohých národností, převážně Židovek a vězeňkyň z koncentračních táborů. Celý průvod vyšel 13. dubna 1945. Z Helmbrechtu zamířil přes Ahornberg k hranici Protektorátu a odtud pokračoval přes Františkovy Lázně a Kacéřov do koncentračního tábora ve Svatavě. Sem dorazil 17. dubna a na další cestu se vypravil o tři dny později. Den nato, tedy 21. dubna 1945 se ženy se svými dozorci SS dostaly během ledového večera až k Litrbachám (Čisté). Vězeňkyně museli spát venku a byly umístěny na hřišti. Mrazivá noc se bohužel podepsala na životech dvanácti žen. Po noční příhodě oddíl pokračoval směrem na Stráž, kde na místním hřbitově bylo pochováno dalších deset mrtvých žen. Celou cestu až k Domažlicím následně lemují hroby. K Prachaticím totiž vyrazilo jen 150 zbylých žen se svými dozorci. To se již psal 5. květen 1945, který ohlašoval brzké osvobození americkými vojsky na západě Čech. V lese u bývalých Litrbach (Čisté) je vystavěn památník umučených žen. Dostal podobu kruhu, v jehož středu leží kámen s pamětní deskou. Celé kolo je ohraničeno dvanácti mohutnými žulovými kvádry, které symbolizují smrt dvanácti Židovek, jež nepřežili krutou noc.

  • Zámek Klášterec nad Ohří

    Zámek Klášterec nad Ohří

    Domašín, 43151

    (ve vzdálenosti 31,9 km od Penzion na Faře)

    Pseudogotický zámek se nachází na okraji stejnojmenného městě na levém břehu řeky Ohře. Byl postaven na počátku 16. století Volfem Dětřichem Fictunem. Byl postupně opevňován a rozšiřován. Poslední přestavbu prodělal v druhé polovině 19. století. Před zámkem se nachází zámecká kašna zdobená sochou Tritóna od sochaře Brokoffa. Socha pochází z druhé poloviny 17. století.
  • Hrad a zámek Bečov nad Teplou

    Hrad a zámek Bečov nad Teplou

    Bečov nad Teplou, 36464

    (ve vzdálenosti 31,9 km od Penzion na Faře)

    V těsné blízkosti leží dvě nejvýznamnější historické památky Bečova nad Teplou.

    Hrad Bečov byl založen ve 14. století na důležité křižovatce zemských cest rodem pánů z Oseka. Největšího rozvoje doznal hrad v 15. a počátkem 16. století za držení Pluhů z Rabštejna, kteří velice zbohatli z těžby stříbra a cínu v okolí. Z té doby pochází renesanční Pluhovský palác. V době barokní byl postaven dolní zámek, který byl zpřístupněn veřejnosti v roce 1996. Celé panorama areálu je velice působivé. Gotický hrad je ale z důvodu rekonstrukčních prací pro veřejnost uzavřen.

    V prostorách hradu byl za dramatických okolností v roce 1985 nalezen románský relikviář sv. Maura, který patří k nejcennějším v Evropě. Relikviář je dokladem románského zlatnictví mimořádné výtvarné a řemeslné kvality a je jedinou památkou svého druhu na území českého státu. Je vystaven s unikátní doprovodnou expozicí v budově barokního zámku. Zde jsou také k vidění zachovalé interiéry z 19. století a zámecká expozice. Ze zahradních teras jsou úchvatné pohledy do údolí i na městskou památkovou zónu. Po prohlídce zámku se lze projít naučnou stezkou na šibeniční vrch - středověké popraviště a vychutnat si krásnou přírodu v okolí.

    Návštěvní doba v roce 2008 Duben - soboty, neděle, svátky* 9:00-16:00 Květen-červen - denně kromě pondělí 9:00-16:00 Červenec-srpen - denně kromě pondělí 9:00-17:00 Září - denně kromě pondělí 9:00-16:00 Říjen - soboty, neděle, svátky* 9:00-16:00

    *v pracovní dny pouze pro předem objednané skupiny nad 15 osob

    Ceny I. okruh – relikviáře sv. Maura s doprovodnou expozicí dospělí – 110 Kč senioři nad 65 let – 90 Kč studenti, ZTP – 70 Kč děti do 6 let - zdarma ZTP/P – zdarma

    II. okruh – zámecké interiéry  dospělí – 70 Kč senioři nad 65 let – 60 Kč studenti, ZTP – 50 Kč děti do 6 let - zdarma ZTP/P – zdarma

    III. okruh – (spojený I. + II.) dospělí 140 Kč senioři nad 65 let – 120 Kč studenti, ZTP – 100 Kč děti do 6 let - zdarma ZTP/P– zdarma

    Vstupné mimo provozní dobu příplatek až 200%.

  • Hrad Egerberk

    Hrad Egerberk

    Domašín, 43151

    (ve vzdálenosti 32,7 km od Penzion na Faře)

    Zřícenina hradu Egrberk stojí na zalesněném vrchu nedaleko Klášterce nad Ohří na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Z hradu se dochovaly zříceniny obdélného vstupního paláce s průjezdem v části přízemí a drobnou arkýřovou kaplí ve 2. patře. Hromady kamení připomínají někdejší hospodářské budovy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad byl založen koncem 13. nebo spíše na počátku 14. století. Vystřídalo se tady několik majitelů. V 80. letech 14. století hrad přestavěl Jindřich Škopek z Dubé. Poté, co si další z majitelů Bohuslav Šťastný z Lobkovic a Hasištejna vybudoval jiné sídlo, byl Egrberk ponechán svému osudu a postupně se proměnil ve zříceninu.

    Dobu vzniku ani zakladatele hradu Egerberku neznáme. První zmínky o něm jsou z let 1317 a 1322, kdy se po něm psali bratři Vilém z Egerberku (stoupenec krále Jana Lucemburského) a Fricek z Chyší a Egerberku. Kolem roku 1350 prodali Egerberkové své statky německým pánům ze Šumburku a zprávy o nich mizí. Šumburkové již tehdy na Klášterecku vlastnili značné majetky s centrálním hradem Perštejnem. Egerberk proto prodali roku 1384 Jindřichu Špačkovi z Dubé, členu dvorské rady krále Václava IV. Jindřich Špaček hrad do konce 14. století velkolepě přestavěl.

    Po roce 1411 koupil Egerberk od pánů z Dubé Mikuláš Augustinův (zemř. 1416), nejvyšší písař zemský, který se roku 1409 zasloužil o vydání Dekretu kutnohorského. Za husitských válek držel hrad Wend z Ilburku, straník císaře Zikmunda. Pro dluhy se však dostal Wend do sporů se svým věřitelem, bojovným Vilémem ze Šumburku. A to se mu stalo osudným. Roku 1443 obsadil Vilém ze Šumburku v nestřeženém okamžiku nechráněný hrad Egerberk a Wenda poté, co se pokusil svůj hrad dostat zpět, zajal a nechal krutě umučit v egerberské hladomorně. O hrad se poté vedly spory a jeho majitelé se rychle střídali: Ilburkové, Jakoubek z Vřesovic (po roce 1450 – 1455), znovu Ilburkové a od roku 1460 páni z Fictumu. Fictumové podnikli na Egerberku poslední stavební úpravy v jeho historii. Drželi hrad bezmála sto let, do roku 1557, kdy jej od nich koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic.

        Roku 1591 byl hrad opět prodán – Štampachům. Těm byl majetek po Bílé hoře zkonfiskován a roku 1623 prodán Thunům. Ani Lobkovicové, ani další majitelé již Egerberk nevyužívali, protože preferovali jiná svá sídla – zejména zámek Felixburk a zámek v Klášterci nad Ohří. Neudržovaný hrad chátral a v průběhu 17. století se změnil ve zříceninu. Exteriér, stavební vývoj: Hrad Egerberk stával na výrazném kopci nad vsí Lestkovem jihojihozápadně od Klášterce nad Ohří. Vznikl ve třech stavebních etapách, z nichž ta z konce 14. století byla tak zásadní, že téměř setřela podobu původní stavby. Úpravy z konce 15. století již byly významné méně.

    Hrad má půdorys velmi ostrého, téměř rovnoramenného trojúhelníku s výrazně ztupenými vrcholy na jihu a severovýchodě a nejkratší odvěsnou na jihozápadě. Z této strany vedl také vstup. Celý areál byl obehnán okružním příkopem a před ním vyhozeným valem, který na jihozápadě nese na koruně první kamennou bránu s opevněným předbraním. Na bránu navazoval most přes příkop ústící do hranolové, dovnitř otevřené věže druhé brány. K ní byla na konci 15. století přistavěna vrátnice. Branská věž byla vetknuta do obvodové hradby vymezující areál celého hradu, ten byl rozdělen ještě jednou hradbou, stoupající po svahu od věže severovýchodním směrem a přiléhající k hradbě výše položeného hradu středního. Mezi touto hradbou a horním hradem se vytvořil úzký koridor, kterým stoupala cesta ke třetí bráně. Ostrahu cesty ještě zlepšovala polygonální věžice vystupující z jinak hladkého průběhu obvodové hradby jádra, jejíž flankování na severozápadě zároveň zajišťovala. Třetí, kulisovou bránou se vcházelo do středního hradu tvaru ostrého rovnoramenného trojúhelníku se zaobleným severovýchodním vrcholem, který od většiny nádvoří oddělila příčná podsklepená hospodářská budova. V nádvoří středního hradu se cesta lomila do protisměru aby dosáhla horního hradu, jehož severovýchodní čelo tvoří většinu krátké, jihozápadní stěny středního hradu.

    Hradní jádro téměř obdélníkového půdorysu bylo vymezeno silnou plášťovou zdí s jihozápadním zaobleným čelem. Ke kratším stranám na jihozápadě a severovýchodě přiléhaly hradní paláce, delší strany představovaly pouze spojovací hradby. Severozápadní s již zmíněnou polygonální věžicí kontrolovala přístup do středního hradu. Mladší z obou paláců, severovýchodní, lze spolehlivě datovat podle bosovaných nároží typických pro dvorskou stavební huť krále Václava IV. Je to obdélníková plochostropá budova s průjezdem do nádvoří v přízemí, velkým sálem a kaplí ve druhém patře. Starý jihozápadní palác, pocházející ještě z první vývojové fáze hradu, má půdorys kruhové úseče. Tento tvar mu dalo jihozápadní oblé čelo plášťové hradby, ještě zesílené na konci 15. století. Z této doby pochází i přístavba na severní straně. Hradní paláce byly spojeny pavlačemi, které v úrovních prvního a druhého patra obíhaly nádvoří.

  • Kostel Archanděla Michaela v Bochově

    Kostel Archanděla Michaela v Bochově

    Bochov, 36471

    (ve vzdálenosti 32,7 km od Penzion na Faře)

    Prameny z r.1384 uvádí, že bochovský kostel patřil v té době pod žlutický děkanát. Prvním farářem byl zde Wolfhart, který zemřel roku 1356. Bochovský kostel byl vícekrát poškozen. Za husitských válek v r.1437 vyhořel. Prostředky na obnovu poskytlo město Cheb. Tehdy byl kostel zasvěcen Panně Marii. Znovu vyhořel roku 1445 a v roce 1469 byl spolu s městem vypálen vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Roku 1666 znovu lehl popelem. Při tomto požáru se žárem roztavily zvony. Nové zvony ulil zvonař Lowy z Prahy.

    Bochovský kostel je tvořen více stavebními slohy. Vnější stěny a klenba presbystáře nesou stopy gotiky, oválná okna, točené sloupy a kazatelna jsou barokní. Vchod je ve stylu renesančním a ze stejné doby pochází i náhrobky Steinsdorfů a Pollenhoferů. Kostel je římskokatolický, avšak v letech 1556 až 1623 byl využíván evangelíky.

  • Bochovská radnice

    Bochovská radnice

    Bochov, 36471

    (ve vzdálenosti 32,8 km od Penzion na Faře)

    Budova radnice se nachází na severozápadě náměstí v Bochově. V květnu roku 1818 byl položen základní kámen pro stavbu budovy radnice. Do kamene bylo vloženo šestnáct tehdy platících mincí. Této významné události se zúčastnilo mnoho dospělých i dětí z obce. Každé dítě tehdy dostalo jednu housku (jako projev péče městské rady o své občany) a mírný políček (jako připomenutí poslušnosti). Při stavbě radnice odpracoval každý občan dvacet dní práce zdarma. Občané také přispěli na stavbu částkou 28 000 zlatých. Barokní radnice byla upravena na počátku 19. století. V současné době je v budově sídlo obecního úřadu obce Bochov a restaurace.

  • Hartenštejn

    Hartenštejn

    Bochov, 36471

    (ve vzdálenosti 33,2 km od Penzion na Faře)

    Hartenštejn je jeden ze zapomenutých hradů Karlovarského kraje. Byl pravděpodobně založen v 2. polovině 15. století Jindřichem z Plavy. Tento šlechtický hrad byl zároveň vojenským opěrným bodem, s velmi dobrou dělostřeleckou ochranou. Jako pustý je uváděn od roku 1609. Z hradu zbyly zbytky věží, příkopy s valem, sklepy a zbytky dalších staveb.

  • Hrad Vildštejn

    Hrad Vildštejn

    Skalná, 35134

    (ve vzdálenosti 33,7 km od Penzion na Faře)

    Jeden z nejstarších kamenných hradů u nás, založen rodem Nothaftů. První zmínka v roce 1166. Dodnes se zachovaly prvky štaufské hradní architektury.Na hradě se nachází hodovna v gotickém stilu a malé muzeum s obřadní síní, vybudované v původní románské kapli. Plavecký bazén Jablonec nad Nisou - ID 1278 25 m bazén s párou, saunou a množstvím vodních atrakcí. Rodiče i děti potěší dětský bazén, dravá řeká, vlnobití, tobogány, občerstvení přístupné přímo od bazénů a v neposlední řadě bezbariérový vstup a zázemí pro vozíčkáře.
  • Památník Ypsilonka

    Památník Ypsilonka

    Cheb, 35001

    (ve vzdálenosti 36,7 km od Penzion na Faře)

    Ypsilonka je název křižovatky cca 5 km východně od Chebu, nedaleko Jesenické přehrady. Roku 1873 zde byl umístěn jeden ze základních triangulačních bodů v Čechách. Název lokality je odvozen od rozcestí ve tvaru písmene ypsilon. Nachází se zde rovněž památník 2. divize americké armády, která v průběhu II. světové války osvobodila město Cheb.

  • Vodní nádrž Kadaňský stupeň

    Vodní nádrž Kadaňský stupeň

    Kadaň, 43201

    (ve vzdálenosti 37,5 km od Penzion na Faře)

    Vodní nádrž Kadaň s celkovou plochou 67,2 ha byla vybudována na řece Ohři v roce 1972. Spadá do vodohospodářské soustavy Kadaň - Klášterec. Kromě energetického využití tohoto vodního díla se zde nabízí možnost rekreace a provozování vodních sportů. Betonová hráz je přístupná pro pěší. K dispozici je nedaleký autokemp U jezu. Vodní nádrž těsně přiléhá k jihozápadnímu okraji města Kadaň, které upoutává návštěvníky řadou historických a kulturních památek. Na vyvýšenině vedle hráze si můžete prohlédnout Františkánský klášter.

  • Kostel sv. Olgy ve Františkových lázních

    Kostel sv. Olgy ve Františkových lázních

    Františkovy Lázně, 35101

    (ve vzdálenosti 37,6 km od Penzion na Faře)

    Stejně jako další západočeská lázeňská města mají i Františkovy Lázně svůj pravoslavný kostel. Byl vybudovaný pro ruskou komunitu a lázeňské hosty mezi lety 1887-1889 (z lázeňského trojúhelníku měly Františkovy Lázně pravoslavný kostel jako první) a je zasvěcený sv. Olze. Jeho architektem byl místní starosta Gustav Wiedermann. Na nízké průčelí navazuje osmiboká věž a hlavní část kostela tvoří loď čtvercového půdorysu pod baňatou věží.

  • Zámeček Kladská

    Zámeček Kladská

    Mariánské Lázně, 35301

    (ve vzdálenosti 37,8 km od Penzion na Faře)

    Kníže Otto Schönburg-Waldenburg nechal v letech 1877 – 1878 vybudovat lovecký zámeček ve stylu švýcarských chat. Postupně přibylo v okolí zámečku ještě pět srubů v podobném stylu včetně hospody U tokajícího tetřeva. Po roce 1945 sloužil zámeček jako podnikové rekreační středisko, v současné době je zde hotel. Zámeček Kladská stojí u Kladského rybníka uprostřed nádherné přírody Slavkovského lesa nedaleko Lázní Kynžvart na Chebsku v Karlovarském kraji. Zámeček je zajímavá přízemní budova s dřevěným patrem ve stylu švýcarských loveckých chat.

  • Kostel Povýšení sv. Kříže ve Františkových Lázní

    Kostel Povýšení sv. Kříže ve Františkových Lázní

    Františkovy Lázně, 35101

    (ve vzdálenosti 37,9 km od Penzion na Faře)

    Kostelík, který byl vybudován na okraji centrálního parku ve Františkových Lázních mezi lety 1812-1819 z peněz církevního fondu, je poměrně výjimečnou stavbou. Jde totiž o empírový svatostánek se dvěma páry mohutných sloupů a tympanonem kolem vstupních dveří a takových je v Čechách velmi málo. Interiér kostela zdobí fresky od V. Kandlera, kolem oltáře zaujmou obrazy sv. Heleny a císaře Konstantina. Kostel byl upraven v roce 1936.

  • Zřícenina hradu Kynžvart

    Zřícenina hradu Kynžvart

    Lázně Kynžvart, 35491

    (ve vzdálenosti 38,0 km od Penzion na Faře)

    Zřícenina hradu leží asi 1 km od lázní Kynžvart a vede sem žlutá turistická značka. Hrad je ze 13. století. Jako sídlo lapků byl Janem Lucemburským pobořen a po roce 1398 znovu vystavěn. Od roku 1648, po dobytí a vypálení Švédy i císařskými vojsky opuštěn. Z hradu se dochovaly rozsáhlé pozůstatky zdí.

  • Kadaňský hrad

    Kadaňský hrad

    Kadaň, 43201

    (ve vzdálenosti 38,6 km od Penzion na Faře)

    Hrad Kadaň je pravidelný čtyřhranný hradní objekt s věžemi v rozích. Do dnešních dnů se zachovala jedna věž dosahující výšky 2. patra a základy dalších, dále palác a vedlejší stavení. Hrad byl zapojen do městského opevnění. I přes všechny přestavby si hrad dobře zachoval původní gotickou dispozici, je jednou z ukázek typu středoevropského kastelu.

    Kolem poloviny 13. století založil Přemysl Otakar II. společně s městem i královský hrad, první písemná zmínka je z roku 1261. V roce 1362 město vyhořelo, poškozen byl i hrad, poté byl však rychle obnoven. V roce 1421 dobyli hrad husité. Na přelomu 15. a 16. století se uskutečnila významná přestavba. V roce 1595 získalo hrad město, od té doby začal úpadek hradu. Objekt hodně utrpěl za třicetileté války a v letech 1750 – 1755 byl přebudován na kasárna. V roce 1811 město znovu vyhořelo, nevydržel ani hrad – kasárna. Hradní areál byl obnoven v letech 1816 – 1818.

    Nedávno byl hrad částečně rekonstruován je staticky zajištěn, má novou střechu a fasádu. Ve východním křídle je městská knihovna s internetovou kavárnou a obřadní síň. Od roku 2000 je v provozu galerie Josefa Lieslera. Další část hradu je využívaná jako dům s pečovatelskou službou.

  • Zřícenina Podhradí

    Zřícenina Podhradí

    Podhradí, 35123

    (ve vzdálenosti 38,7 km od Penzion na Faře)

    Zajímavé zříceniny hradu Podhradí, původně nazývaného Neuberg, stojí na skalnatém ostrohu nad Ašským potokem v obci Podhradí na Chebsku v Karlovarském kraji. Z hradu se dochovala 22 metrů vysoká válcová věž, obvodová hradba a zbytky zdí dalších objektů. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Ve 13. století vznikl hrad Neuberg, který měl chránit důležitou obchodní cestu z Aše do saského Elsteru. Název Podhradí se začal používat až po roce 1945. Koncem 14. století získali hrad Zedwitzové. Po roce 1610, kdy Neuberk podlehl velkému požáru, přestal být hrad obýván a byl ponechán svému osudu. Tehdejší majitelé si pak vybudovali nedaleko odtud nové zámecké sídlo – dnes pouze zříceniny.

  • Kadaňská radnice

    Kadaňská radnice

    Kadaň, 43201

    (ve vzdálenosti 38,7 km od Penzion na Faře)

    Štíhlý osmiboký kužel zářící do daleka novou bílou fasádou je symbolem Kadaně. Zakončuje 54 metrů vysokou radniční věž, která se stala součástí budovy radnice kolem roku 1500 po ničivém požáru. Ještě předtím zde stála gotická městská tržnice, ve 14. století zvýšená patrem, doplněná o kapli a upravená pro potřeby radních. Dnešní podoba pochází převážně z let 1719-21, kdy byla provedena barokní přestavba, po požáru v roce 1811 provedl další úpravy stavitelský mistr Rott.

    Mezi lety 1992-94 byly obnoveny interiéry a v roce 1997 také fasáda a krov věže. V budově má své sídlo městský úřad a také informační centrum a galerie.

  • Hrad Hasištejn

    Hrad Hasištejn

    Místo, 43158

    (ve vzdálenosti 38,8 km od Penzion na Faře)

    Na úzkém ostrohu, vymezeném na západě hlubokým údolím Prunéřovského potoka a na východě proláklinou jeho horského přítoku, byl na počátku 14. století založen hrad Hasištejn z německého Hassenstein. Doba vzniku není sice písemně doložena, ale zato ji dostatečně dokumentuje jak skladba hradu, tak jeho architektonická forma. Hrad měl velký strategický význam pro obranu země, neboť chránil horské průsmyky, jimiž přicházeli do Čech důležité dálkové cesty z Německa. Syn zakladatele Oseka u Duchcova, Bohuslav Boreš měl za manželku Agátu, dceru Fridricha I. ze Šumburka, který hrad postavil pro krále Jana Lucemburského. Roku 1306 získal Fridrich do zástavy kraj kadaňský a tím i hrad Hasištejn. Po smrti Boršově r. 1341 se bratr Agáty, také Fridrich II. stal dočasným držitelem hradu a poručníkem jeho syna. Fridrichovi synové r. 1351 dostali hrad od Karla IV. v léno, byly mu tak povinni věrností a vojenskou službou. Pánům ze Štumburka zůstal hrad až do r. 1418, kdy byl po tříměsíčním obléhání dobyt Mikulášem Chudým z Lobkovic, ten poté dostal hrad od krále Václava IV. do zástavy za pomoc a jiné služby královské koruně. Smrtí Václavovou zůstal hrad v držení Lobkoviců. Jelikož došlo při obléhání k poboření i částečnému vypálení hradu, vyžadoval opravy a stavbu nového opevnění. Proto byla postavena na východě půlkruhová a vpředu čtverhranná bašta se zaoblenými rohy. Svah k Prunéřovskému potoku byl vyrovnán sklepem, předhradí dostalo nové opevnění, byla také postavena čtverhranná věž s branou, přístupnou po padacím mostě a palác byl rozšířen až ke kapli s jejíž tribunou se spoji schodištěm o síle zdi. Po smrti Mikuláše r. 1435 pokračoval v přestavbě hradu jeho syn Mikuláš II., který získal v krátkém čase veliké jmění a r. 1459 povýšení do panského stavu. V r. 1452 položil Mikuláš II. první základy ke stavbě budoucího františkánského kláštera v Kadani, kde byl r. 1462 také pohřben. Po Mikuláši II. zůstali čtyři nezletilý synové a tak se správy hradu ujal jeho bratr Jan Popel, který tu hospodařil až do r. 1466, kdy dosáhl nejstarší ze synů Jan 16 let. Ostatní bratři se panství ujali v r. 1478 a r. 1490 se o dědictví podělili, jen Hasištejn zůstal společný. Trvale však tu sídlil jen nejmladší z nich, později známý humanista a básník, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Až do r. 1491 hodně cestoval, Itálie, Řecko, Palestina, Egypt a po návratu se chtěl věnovat církevní dráze. Když se však nestal, jak doufal, olomouckým biskupem, vrátil se r. 1503 trvale na Hasištejn, kde se věnoval svým zálibám, knihám, správě statků a přestavbě hradu. Vladislavská doba přinesla významný pokrok v dělostřelbě a tak Bohuslav uznal, že staré hradní opevnění už nestačí. Starší parkanové bašty dal doplnit dvěma otevřenými patrovými věžemi s dělovými střílnami, čelo hradu bylo zajištěno dalším užším předhradím, uzavřeným na severu příkopem a hradební zdí. Prostor před hradem se tak zůžil a aby bylo možno napadnout nepřítele i z týlu, byla na výšině proti hradu postavena samostatná pevnost s valy a příkopy. Uprostřed na nejvyšším místě byla postavena nová okrouhlá věž, opatřená dělovými střílnami a vstupem v 1. patře. Po bezdětné Bohuslavově smrti začal hrad chátrat, bratři si panství rozdělili, ale většinu z něj do r. 1606 získala konfiskací královská komora. Když se o hrad nikdo nestaral, stal se po svém zániku vydatným zdrojem stavebního materiálu pro okolní osadníky. Na konci 19. století se dostal hrad do vlastnictví Emanuela Karsche. Ten nechal odstranit suť a zpevnit zdi. Z bývalé palácové budovy udělal restauraci a nejvyšší věž upravil na rozhlednu. Avšak nic nevydrží věčně, a tak restaurace v 70. letech do základů vyhořela. Chronologické shrnutí vlastníků hradu Fridrich I. ze Štumburka ( 1306 - 1341 ) Fridrich II. ( 1341 - 1351 ) synové Fridricha II. ( 1351 - 1417 ) Jindřich ml. Reusso z Pavla ( 1417 - 1418 ) Mikuláš Chudý z Lobkovic ( 1418 - 1435 ) Mikuáš II. syn Mikuláše Chudého ( 1435 - 1462 ) Jan Popel bratr Mikuláše II. ( 1435 - 1466 ) Jan nejstarší z bratrů ( od r. 1466 ) ostatní bratři ( od r. 1478 ) Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic ( 1490 - 1510 ) Hasištejn je přístupný od března do října 10:00 - 18:00, vstupné činí 10 Kč (děti 5 Kč). Na hradě se nachází i stylová restaurace. Zajímavostí také je , že hlavní hradní věž slouží zároveň jako rozhledna.

  • Zámek Vintířov

    Zámek Vintířov

    Radonice, 43155

    (ve vzdálenosti 39,5 km od Penzion na Faře)

    Zámecký areál se nachází v obci Vintířov na Chomutovsku v Ústeckém kraji.

    V roce 1403 se tady uvádějí 2 tvrze – jednu vlastnil Vlček z Vintířova a druhou Arnošt ze Šumburku. První tvrz vystřídala několik majitelů a v 60. letech 16. století ji Šlikové nechali strhnout a na jejím místě postavili renesanční zámek. Druhá tvrz později beze zbytku zanikla. V roce 1717 začal další z majitelů Jan Adam Losy z Losynthalu zámek bourat, aby vybudoval nový zámecký objekt – práce však byly zastaveny a jeho záměr postavit nový zámek uskutečnili až Windischgrätzové v letech 1816 – 1823, kteří také současně nechali opravit starý zámek. Za Lobkoviců došlo v 60. letech 19. století k novogotickým zásahům. Zámecký areál později sloužil jako učiliště a jako byty, v posledních letech však velmi chátrá a veřejnosti je nepřístupný.

    Starý zámek je obdélná patrová stavba se dvěma okrouhlými bastióny. Nový zámek je obdélná patrová budova s mansardovou střechou a se středním plochým rizalitem. U zámeckého areálu je rozlehlý park.

  • Kostel sv. Mikuláše v Chebu

    Kostel sv. Mikuláše v Chebu

    Cheb, 35002

    (ve vzdálenosti 40,3 km od Penzion na Faře)

    Kostel pocházející ze 13. století se nachází v Chebu. Z původní stavby se moc nedochovalo, kostel byl přestavěn a po požáru v roce 1742 opraven. V roce 1945 byly nové střechy zničeny.

  • Chebský špalíček

    Chebský špalíček

    Cheb, 35001

    (ve vzdálenosti 40,4 km od Penzion na Faře)

    Špalíček je název skupiny jedenácti kupeckých domů uprostřed náměstí Jiřího z Poděbrad v západočeském Chebu. Jde o velmi zajímavé stavby, které vznikaly pro potřeby místních kupců již od 1. poloviny 14. století. Do dnešní podoby byl soubor dotvořen cca 0 100 let později. Kvůli nedostatku místa a malým parcelám byly stavby hnané do výšky (3-4 patra). Špalíček je rozdělen do dvou bloků mezi kterými vede úzká (160 cm) Kramářská ulička. V roce 1965 byl rekonstruován a restaurován. Původní třetí blok na západní straně náměstí byl zbořen pravděpodobně někdy v 19. století.

  • Hrad Cheb

    Hrad Cheb

    Dobrovského 21, Cheb, 35001

    (ve vzdálenosti 40,5 km od Penzion na Faře)

    Chebský hrad stojí na ostrohu nad řekou Ohří v Karlovarském kraji. Rozsáhlý románský hrad je jednou z nejcennějších památek svého druhu u nás. Chebský hrad je jediným reprezentantem stavebního typu císařských falcí v České republice.

    Dominantou hradu je dnes tzv. Černá věž, kdysi součást románského opevnění. Původní vysokou stanovou střechu nahradila v roce 1774 kamenná nadezdívka, která nyní slouží jako vyhlídkový ochoz. V severní části nádvoří stojí románský hradní palác, ze kterého se do výšky 1. patra dochovala severní a východní zeď se sdruženými okny. Z barokní přestavby, která měla hrad proměnit v nedobytnou citadelu, se dochovaly cihlové hradby a kasematy. Nejvzácnější a nejzachovalejší stavbou hradního areálu je dvoupodlažní románsko-gotická kaple sv. Erharda a sv. Uršuly. Na hradě je k vidění stálá expozice věnovaná výsledkům archeologických výzkumů a expozice chebského kamnářství.

    Na místě slovanského hradiště nechali páni z Vohburgu v 1. polovině 12. století postavit kamenný hrad, který nechal císař Fridrich Barbarossa po roce 1165 přebudovat na reprezentativní falc. Po připojení k Českému království se Cheb stal královským hradem. Chebský hrad byl spíše jen udržován, výrazné úpravy se uskutečnily až v 15. století. Po třicetileté válce se Cheb změnil v barokní pevnost, tehdy také došlo k radikální úpravě opevnění hradu. Po roce 1720 ztratil hrad svou strategickou úlohu. V roce 1742 zničila hrad francouzská vojska, hrad poté dále chátral. V 19. století sloužil areál jako skládka odpadu a hlíny ze zbouraného městského opevnění. V letech 1911 – 1934 zde probíhaly rozsáhlé archeologické průzkumy. Dnes hrad spravuje Chebské muzeum.

    Hrad je otevřen denně kromě pondělí od dubna do října.

  • Hrad Seeberg

    Hrad Seeberg

    Ostroh čp. 18, Cheb, 35002

    (ve vzdálenosti 40,6 km od Penzion na Faře)

    Hrad se tyčí na skalnatém ostrohu nad potokem asi 6 km severozápadně od Františkových Lázní. Byl postaven pravděpodobně již na sklonku 12. století, avšak první potvrzená zmínka o něm je až z roku 1349. Vlastnilo jej několik šlechticů. Za Víta Dětřicha byl hrad obsazen a zapálen Švédy. Následně byl opraven a přešel do vlastnictví města Cheb. V hradu je možné shlédnout několik tematických expozicí.

  • Zámek Kynžvart

    Zámek Kynžvart

    Lázně Kynžvart, 35491

    (ve vzdálenosti 40,8 km od Penzion na Faře)

    Mezi lety 1585-1597 byl v údolí pod kynžvartským hradem postaven renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře, získali kynžvartské panství (zámek a pozůstatky hradu na kopci) bratři Metternichové, kteří panství vlastnili až do roku 1945. Zámek má ve svých sbírkách velké množství neobyčejně zajímavých památek. K nejcennějším patří bezesporu čtyři pozdněgotické deskové oltářní obrazy od německého malíře Bernarda Strigela z roku 1510, představují legendu o nalezení sv. Kříže. K dalším cennostem patří kancléřova knihovna, jedna z nejvýznamnějších šlechtických knihoven v České republice. Součástí zámku je park s jedenácti rybníky.
  • Zámek Mašťov

    Zámek Mašťov

    Mašťov, 43156

    (ve vzdálenosti 41,0 km od Penzion na Faře)

    Velký barokní zámek, který stojí na Zámeckém kopci, je dominantou městečka Mašťov na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá stavba s nádvořím s arkádou a věží na jižní straně a dvěma bastiony na západní straně.

    Na místě původního knížecího dvora byl ve 13. století vybudován hrad, který však v roce 1421 vypálila křižácká vojska. Poté byl hrad opraven a vystřídalo se tady několik majitelů. V roce 1571 byl hradní areál za Jana Valdemara z Lobkovic přestavěn na renesanční zámek. Za hrabat Goltzů, kteří vlastnili zdejší panství v letech 1661 – 1791, byl zámek barokně upraven. V 19. století sloužil zámek potřebám vrchnostenských úřadů, jako byty pro úředníky a v posledních letech byl využíván jako domov mládeže.

  • Zámek Valeč

    Zámek Valeč

    Valeč, 36455

    (ve vzdálenosti 42,8 km od Penzion na Faře)

    Rekonstruovaný zámek s parkem se nachází ve stejnojmenné obci na Karlovarsku. Původní tvrz ze 14. století byla zničena na konci 15. století. V první polovině 16. století zde nechal Smil Osovský z Doubravic postavit tvrz novou. Ta byla na počátku 18. století barokně přestavena na zámek. V roce 1945 byl zámek, na základě Benešových dekretů, zkonfiskován. Areál není přístupný veřejnosti z důvodů příprav na zpřístupnění objektu zámku v průběhu roku 2007. V současné době je přístupná zámecká zahrada.
  • Kostel Nejsvětější Trojice ve Valči

    Kostel Nejsvětější Trojice ve Valči

    Valeč, 36455

    (ve vzdálenosti 42,9 km od Penzion na Faře)

    Významnou památku Valče představuje zámecký kostel Nejsvětější Trojice, podstavený architektem G. A. Biana Rossou v letech 1710 až 1728. Dnes je to značně zbědovaná nepřístupná troska obehnaná dřevěným plotem, s poničenou omítkou i interiérem. Valeč je pravděpodobně jediným místem v Čechách, kde se dochovaly stavby Itala Antonia Bianna Rossa, jenž právě zde roku 1732 zemřel.

    Oválný půdorys kostela je zastřešen velkou kopulí (v 50. letech 20. století byla tato kopule zcela nevhodně opravena) s osmibokou lucernou. Celá fasáda je členěna pilastry z červeného pískovce a zdobí ji sochy světců. Interiér kostela je značně poškozen. Cenné jsou varhany, které byly roku 1994 opraveny. Před kostelem stojí sloup Nejsvětější Trojce z roku 1725 se sochami českých patronů. Sochařská výzdoba je završena sochami Madony, Krista a Boha Otce. Sloup je rovněž poškozen zubem času (a snad ještě více lidskou rukou) a čeká na opravu.

  • Doubrava u Chebu

    Doubrava u Chebu

    Lipová, 82052

    (ve vzdálenosti 42,9 km od Penzion na Faře)

    Půvabná vesnička jižně od Chebu, nedaleko státní hranice s Německem. V této zatím turisticky nedoceněné obci nad údolím Stebnického potoka se dochovalo několik statků chebského typu, vytvářející malebný celek. Nejznámější ze souboru staveb je Rustlerův statek z roku 1751, který byl přeměnen na soukromý skanzen se sbírkou starého nářadí a jiných historických zajímavostí. Krásná příroda v okolí láká k turistickým i cykloturistickým výletům.

    V roce 1995 byla Doubrava vyhlášena vesnickou památkovou rezervací.

  • Kostel sv. Jana Křtitele ve Valči

    Kostel sv. Jana Křtitele ve Valči

    Valeč, 36455

    (ve vzdálenosti 43,2 km od Penzion na Faře)

    Farní kostel sv. Jana Křtitele je umístěn v pomyslném těžišti téměř trojúhelníkového Trhového náměstí ve Valči. Terén náměstí vzhledem k východu zřetelně klesá a tak má západní průčelní věž zcela dominantní postavení. Prostor kostela tvoří presbytář, hlavní obdélníková loď, ke které se připojuje dlouhý chór. Západně od lodi je připojena mohutná průčelní zeď, vlevo je kaple sv. Sebastiána, vpravo se nachází sakristie a nad ní oratorium. Po levé straně navíc je nově přistavěna kaple Krista na hoře Olivetské.

    Nejzajímavější výtvarnou součástí výzdoby kostela jsou nástropní malby zpočátku 17.století. V kostele je rovněž 8 náhrobků ze 17.století, které jsou spolu s epitafem Štampachů začleněny do seznamu Státních kulturních movitých památek. Hlavní oltář pochází z 18.století, varhany z 19. století. Při rekonstrukci fasád prováděných v letech 1999 – 2001 zjištěné nálezy na stěnách objektu umožňují předpoklad, že kostel ve výrazně menší velikosti byl pravděpodobně stavěn již v 11. či 12. století.

  • Sloup Nejsvětější Trojice ve Žluticích

    Sloup Nejsvětější Trojice ve Žluticích

    Žlutice, 36452

    (ve vzdálenosti 43,3 km od Penzion na Faře)

    Trojiční morový sloup Nejsvětější Trojice se nachází v severní části Velkého náměstí ve Žluticích. Tento barokní sloup je jeden z nejkrásnějších památníků v Čechách a pochází z let 1701 - 1704. Jeho výška dosahuje patnácti metrů. Autorem tohoto skvostu je žlutický sochař a kameník Osvald Josef Wenda. U paty sloupu, jsou osazeny plastiky českých zemských patronů - sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Vojtěcha. Nad trojbokou základnou je patro s dvojicemi andílků a nad nimy se tyčí vysoký jehlanec s reliéfně znázorněnými oblaky, andílky a hlavami andílků. Vrcholu celého sloupu pak dominuje sousoší Nejsvětější Trojice.

  • Kostel sv. Petra a Pavla ve Žluticích

    Kostel sv. Petra a Pavla ve Žluticích

    Žlutice, 36452

    (ve vzdálenosti 43,6 km od Penzion na Faře)

    Kostel sv. Petra a Pavla je nejstarší architektonická památka ve Žluticích, která patří na Karlovarsku k nejcennějším. Tato trojlodní bazilika, budovaná od poloviny čtrnáctého století, je zaklenuta gotickými křížovými žebrovými klenbami. V interiéru se dochovaly fragmenty gotických maleb z r. 1435, renesanční figurální náhrobníky, hrobka Kokořovců, renesanční kamenná křtitelnice z r. 1603 a chórové lavice z r. 1686 s renesančními malbami. Hodnotný je i barokní hlavní oltář se dvěma obrazy a sochami z r. 1667. Chrám byl barokně upravován po r. 1660 a nákladně restaurován v nedávných letech. Vynikající součástí kostela jsou vzácné barokní varhany z let 1774 - 1775 Františka Prokopa Nolli z Úterý. Jedná se o největší a nejlépe dochovaný nástroj tohoto varhanáře. V roce 1994 byly tyto varhany prohlášeny Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. Sousední barokní fara byla vybudována v r. 1764.

  • Zámek Libá

    Zámek Libá

    Libá, 35131

    (ve vzdálenosti 43,8 km od Penzion na Faře)

    Barokní zámek se nachází v obci Libá na Chebsku v Karlovarském kraji. Zámecké budovy uzavírají dvě nádvoří, která jsou oddělena bránou. Zámek obklopuje z větší části sloupková balustráda na kamenné ohradě, doplněná barokním schodištěm. Z původního hradu se dochovala mohutná válcová věž a obvodové zdivo severního paláce. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Původní hrad byl založen kolem poloviny 13. století. Po několika majitelích získali hrad Zedwitzové, kteří jej vlastnili až do roku 1945. Koncem 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Za třicetileté války zpustošili zámek Švédové, poté byl celý zámecký areál barokně přestavěn. V letech 1753 – 1763 byl k zámku připojen kostel sv. Kateřiny. V roce 1770 byl zámek rokokově upraven, poslední úpravy byly provedeny v 19. století. V současné době není zámecký objekt v dobrém stavu.

  • Štědrý hrádek

    Štědrý hrádek

    Štědrá, 36451

    (ve vzdálenosti 44,4 km od Penzion na Faře)

    Zbytky malého hradu na ostrohu nad mlýnem a Mlýnským rybníkem v obci Borek. Pod hrádkem vede železniční trať ze Žlutic do Toužimi. První zmínka o něm pochází z roku 1361, v roce 1453 již byl opuštěn. Dochovány jsou pouze základy zdí a sklep mezi dvěma příkopy. Zřícenina je přístupná z kolejí buď od železniční zastávky Borek nebo od mlýna. Od kolejí v zatáčce před tunelem vede vyšlapaná pěšinka příkrým svahem přímo na hrad.

  • Zámek Kostrčany

    Zámek Kostrčany

    Valeč, 36455

    (ve vzdálenosti 44,9 km od Penzion na Faře)

    Obec Kostrčany leží 11 km severovýchodně od Žlutic. Poprvé se připomíná r. 1275, kdy ji držel Mikuláš z Kostrčan. První zmínka o zdejší tvrzi je z r. 1360, kdy patřila bratrům Buškovi a Jordánovi, jejichž potomci se zde udrželi až do konce 15. století. Roku 1521 získal Kostrčany Asman za Štampachu, který je roku 1571 vyměnil s Arnoštem Hasištejnským z Lobkovic za statek Valeč. Arnošt je pak roku 1573 postoupil Vítkovi z Hartenberka. Jeho synovi Petrovi pak byly Kostrčany zkonfiskovány za účast na Stavovském povstání v letech 1618 – 1620 a prodány Janu Hegnerovi z Rösselfeldu. Tehdy se stará tvrz v Kostrčanech uvádí naposledy. Místo původní tvrze dal Jiří Bedřich Schramm postavit zámek, který se připomíná až roku 1847, bez podrobnějšího popisu. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví a probíhají zde rekonstrukční práce.

  • Premonstrátský klášter v Teplé

    Premonstrátský klášter v Teplé

    Teplá, 36461

    (ve vzdálenosti 45,5 km od Penzion na Faře)

    Klášter, který leží asi 2 km od městečka Teplá, založil v r. 1193 český šlechtic Hroznata a povolal do něj premonstrátské řeholníky z pražského Strahova. V roce 1232 klášterní kostel slavnostně vysvětil pražský biskup.

    Později se střídaly období rozkvětu,ale i úpadku,způsobené válkami,loupežemi,požáry a morem. V letech 1641 a 1648 byl klášter vydrancován Švédy. V roce 1659 vyhořely budovy konventu a prelatury a znovu byly barokně vystavěny.V roce 1950 byl klášter uzavřen a sloužil jako kasárna ČSLA.Pouze kostel a knihovna byly v r.1958 zpřístupněny veřejnosti. V roce 1990 byl klášter, těžce poškozený, vrácen řádu premonstrátů.

    Nyní má tepelská kanonie 18 členů. V klášteře se kromě pravidelných bohoslužeb konají koncerty a výstavy. Klášter nabízí téměř po celý rok prohlídky svých přístupných částí.

  • Zámek Chyše

    Zámek Chyše

    Chyše 30, Chyše, 36453

    (ve vzdálenosti 46,9 km od Penzion na Faře)

    Zámek se nachází mezi Rakovníkem a Karlovými Vary. První zprávy pocházejí z konce 12. století. Původní hrad byl v 15. století přestavěn a posléze dobyt a sbořen. V 16. století zde Mikuláš z Lobkovic nechal postavit renesanční zámek. Zámek byl ještě několikrát přestavován a zůstaly zde zachovány pozůstatky různých stavebních stylů.

  • Zámek Krásný Dvůr

    Zámek Krásný Dvůr

    Krásný Dvůr č.1, Krásný Dvůr, 43972

    (ve vzdálenosti 47,5 km od Penzion na Faře)

    Asi 12 km jihozápadně od města Žatec se ve stejnojmenné obci nachází státní zámek Krásný Dvůr. Zámek byl postaven pravděpodobně ve 14. století. V 17. století ho zakoupil rod Černínů, kteří se zapsali do historie zámku asi nejvíce. Koncem 18. století byla zámku postavena kaple a zbudován rozsáhlý anglický park, který byl první v Čechách. Je zde možné shlédnout pozoruhodnou sbírku 42 barokních psích portrétů. V zahradě leží jedna z našich nejstarších rozhleden ve stylu novogotického altánu. Není bohužel přístupná.

  • Kostel Zvěstování Panny Marie v Chyších

    Kostel Zvěstování Panny Marie v Chyších

    Chyše, 36453

    (ve vzdálenosti 47,7 km od Penzion na Faře)

    Kostel Zvěstování Panny Marie se nachází v obci Chyše u Žlutic v malebných Doupovských horách. Stojí na vršku zvaném Špičák (Špicberk) na východě obce a je viditelný ze širokého okolí. Jde o ranně barokní stavbu z 2. poloviny 17. století. Jeho věž skrývá dva vzácné zvony (1520 a 1572), z nichž starší je opatřen latinským nápisem, mladší českým nápisem. Za presbytariem kostela stojí márnice čtvercového půdorysu s vyžlabenými rohy, mansardová střecha je kryta šindelem. Kostel je obklopen hřbitovem s výklenkovými kaplemi. Hřbitov je nyní pietně upraven a jeho nejvzácnější náhrobky opraveny.

WEB UKLADÁ COOKIES

Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies na Váš počítač.